Historické informace

Nový Telečkov (i s jeho středovou dominantou v podobě kapličky Panny Marie z roku 1832) se nachází 20 km severně od Třebíče ve východní části Českomoravské vrchoviny a jeho malebné okolí je součástí chráněné krajinné oblasti.
Ves je stavěná do „okrouhlice“, což je v českém prostředí vzácné – domy a veškerý život se rozprostírají do kruhu okolo centrální návsi a jako paprsky míří ven.
Zajímají vás čísla? Nový Telečkov leží v nadmořské výšce 553 m, jeho katastrální území měří 368 hektarů a žije zde 100 obyvatel.

Vznik a historie

Ves vznikla zřejmě už ve 13. století a figuruje ve falešné listině z roku 1236, kterou nechal oslavanský klášter sepsat asi o 30 let později. Ještě v roce 1496 náležela obec oslavanskému klášteru a po jeho zrušení v roce 1525 byla zastavována různým šlechtickým rodům. Tak ji v roce 1557 získal Zikmund Heldt z Kementu, a protože oslavanský klášter už nebyl obnoven, zůstal Telečkov u meziříčského panství a pro rozlišení dostal jméno Nový Telečkov (někdy též Dolní Telečkov).

V letech 1850–1925 byl Nový Telečkov osadou Horních Heřmanic a v letech 1960–1980 byla osadou Nového Telečkova obec Oslavička. Mezi lety 1980 a 1990 byl Nový Telečkov částí obce Rudíkov, pak se ale osamostatnil. Od roku 1960 patří do okresu Třebíč.

A proč „Telečkov“?

Název vzešel z místního či osobního jména Telec, Telečkov = Telečkův (majetek) a je odvozen od telete neboli mladého býčka. Patří ke starobylým vlastnickým jménům, hojně rozšířeným v podhůří Českomoravské vrchoviny.

Srdcem vsi jsou obyvatelé

Srdcem vsi jsou vždy její obyvatelé. Ti telečkovští přestáli kruté mrazy v roce 1109 (kdy v rybnících řeka promrzla až na dno a sníh napadl po střechy domů), morovou epidemii řádící ve 14. století, opakovanou neúrodu, útoky husitů v 15. století, požáry, válku i hladomor, kdy byli nuceni „živit se travou, kopřivami, lebedou, ba i kůrou ze stromů.“

Nejstarší zápis o telečkovských občanech je ze dne 27. dubna 1625. Tehdy se ženil Matěj Doležal a za svědky mu byli Jan Sedláček, Jan Večeřa a Jakub Sedláček z Telečkova.
O původním rodu se dozvídáme už z nápisu na desce z roku 1985, zasazené na zadní straně kapličky, která dokumentuje 750 let písemných zpráv o trvání obce. Deska na čp. 1 připomíná 360 let písemných zpráv o trvání rodu Sedláčků v Novém Telečkově, stejně jako žulový památník nad vesnicí. Dnešní počet obyvatel je okolo sta.

Kaplička a její zvon

28. října roku 1832 byla kaple se zvoničkou v Novém Telečkově zasvěcena Panně Marii. Modrý nápis „18 IHS 32“ zmizel při pozdějších opravách zatřen vápnem a znovu se objevil až roku 1985 i se svým významem: „Ježíš, hříšníků spasitel“.
Za první světové války byl původní zvon obci odebrán, ta ale v roce 1922 zakoupila tzv. signální zvon z budišovského nádraží za 62 korun českých. Ten v roce 1969 vystřídal velký zvon odlitý v Martinicích u Velkého Meziříčí, koupený z veřejné sbírky. Vysvěcen byl dne 6. září 1970, a to za účasti široké veřejnosti, družiček a pana faráře z Rudíkova.
Před kaplí se vyjímá železný „Ambrožův“ kříž, který obci v roce 1881 věnovali Jan a Eleonora Ambrožovi.
Kaple samotná prošla celkovou rekonstrukcí v říjnu roku 2005 a kříž o rok později. Celková výše oprav dosáhla částky 110 000 Kč.

Památník

Netypický žulový památník nad vesnicí vlevo v poli je složený z hned několika tvarů: kamenné krychle s jehlancovitou střechou, kterou nese válcovitý sloup. Najdete na něm rodový znak – pětilistou lipovou ratolest se třemi lipovými květy, znak Moravy, několik nápisů a také heslo: „V rodu je síla.“ Památník byl odhalen 10. 5. 1985. Dle návrhu Ing. J. Drápely jej zhotovil Jan Šoukal z Rudíkova.

Kromě uvedených památníků má rod i svůj znak a medaili (ražena v Kremnici 1984).

Zajímavosti

Obecní pečeť má ve znaku sv. Petra a Pavla.

Společenské akce probíhají ve zdejším kulturním domě pod záštitou místního Sboru dobrovolných hasičů, který byl založen v roce 1950.

Jedinou památkou ze 14. století je nález mince – pražského groše. Tuto minci určil MUDr. Vladimír Němeček z Budišova a našel ji počátkem května roku 1985 pan Martin Sedláček (čp. 1) na zahrádce, když okopával česnek. Jde tedy o minci více jak 600 let starou!

Tipy pro turisty

Okolí obce náleží k Chráněné krajinné oblasti Třebíčsko. Kromě pozorování zvěře a sbírání hub mohou návštěvníci podnikat turistiku, cyklistiku či se koupat v nedalekém nově zrenovovaném rybníku.

Na konci obce visí na stromě turistický rozcestník. Ve vzdálenosti do 6 km lze navštívit koupaliště, muzeum či zámek ve Velkém Meziříčí, zámek Budišov nebo např. lyžařské středisko Ski Fajtův kopec. 1 km od obce se nachází rozhledna Rubačka.

Asi 1 km severozápadně od obce je kopec zvaný Hradisko, kde stával dřevěný hrad. Ještě stále lze vidět valy zaniklé tvrze, podle pověsti zvané Kočičí hrádek. Hrad sloužil jako hlídkový a v případě nebezpečí na něm byl zapálen oheň viditelný z jiných hradů, což ho ale nezachránilo – nakonec byl úplně vypálen husitskými vojsky. Hrad s obcí údajně spojovala podzemní chodba.

V okolí se tyčí mnoho křížů – Drápelův z r. 1936 (na křižovatce silnic k Vlčatínu), Jurův z r. 1892 (u lesa nad cestou do Heřmanic), Sedláčkův z r. 1911 (u silnice směrem na Batouchovice), obecní z r. 1866, Dvořákův z r. 1890 (při cestě k pazderně), Doležalův z r. 1832 (směrem na Oslavičku), Votavův z r. 1876 (při cestě k Oslavici), Lavičkův (směrem k Horním Heřmanicím), křížek nad Balinami, Brabcův z r. 1872 (u polní cesty k Uhřínovu) a další.

Významní rodáci Nového Telečkova

• pplk. Ludvík Svoboda

Z našeho kraje (z Hroznatína) pocházel pplk. Ludvík Svoboda, který přes Polsko odešel do SSSR. Zúčastnil se bojů u Sokolova a Dukly a do osvobozené ČSR se vrátil jako generál. Jeho rodina ale zůstala v obsazené republice. Nejprve se skrývala v Hroznatíně u Nejedlých (nevlastní bratr gen. Svobody) a u Hladkých. Později když je hledala německá tajná policie (Gestapo), byli ukryti v Telečkově u Kotačků č. 26 a později u Kratochvílů č. 20.
Na jaře roku 1945 byly manželka gen. Svobody i s dcerou přestěhovány z Nového Telečkova do Džbánic u Rozánského Krumlova, kde se dočkaly osvobození.

• Josef Sojka, policejní ředitel v Brně a vládní rada
• Dr. Jan Sojka, farář a spisovatel, bratr Josefa Sojky
• Ing. Jiří Drápela

Z původního rodu Sedláčků pochází i amatérský historik a bývalý poslanec ze Křtin na Blanensku. Zpracoval rodokmen, vydal devět čísel rodového zpravodaje a založil tradici rodových setkání, kterých se pravidelně účastní přes 200 osob (první se uskutečnilo ve V. Meziříčí 8. 5. 1979). Nechal také zhotovit „Pamětní knihu obce Nový Telečkov“.