Historie v letech

Na tomto místě uvádím několik historických informací. Tyto byly ve velké míře opsány z Pamětní knihy obce Nového Telečkova. Pamětní knihu založil a nechal svázat do dnešní podoby pan Ing. Jiří Drápela ze Křtin. Kniha pak obsahuje i vložené listy původní kroniky založené roku 1925 panem Josefem Dvořákem.

Informace zde uvádím rozdělené po jednotlivých stoletích. Tak jak je sepsal i pan Jiří Drápela v Pamětní knize.

XII. století  (1101–1200)

Ve dvanáctém století byl patrně Telečkov založen. Jeho půdorys tvoří slovanská okrouhlice – domy jsou seřazeny do kruhu kolem návsi. Písemné zprávy o vsi nejsou.

Ve starých kronikách se k roku 1109, píše, že tehdá uhodily takové mrazy, že voda v potocích, rybnících i řekách promrzla až na dno. K roku 1126 se opět připomíná krutá zima, byly velké mrazy i spousty sněhu až po střechy domů.

XIII. století (1201–1300)

V druhém čísle Vlastivědného věstníku moravského roč. 1984, na str. 200-201 byl uveřejněn článek Jindřicha Šilhana z Lipůvky u Brna pod názvem: „Dvě poznámky k Fridrichovu Codexu“

V něm autor mimo jiné cituje listinu markraběte Přemysla z roku 1236, v níž potvrzuje dar Heřmana z Rudíkova oslavanským cisterciačkám, a to ves Rudíkov a ves /neznámého/ jména.

V těchto místech je pergamen poškozen a v minulosti badatelé četli názvy této vsi různě.

Tak Lefebre tuto ves četl jako Mreczkov, Boček ji nepřečetl vůbec a stejně tak i Erben ji nerozluštil. Fridrich ji přečetl jako Modlíkov.

Poznámka ing. Jiřího Drápely v Pamětní knize Nového Telečkova: Modlíkov nebyl a není vsí na Vysočině. Stejně tak to nemůže být ani Přeckov, který nikdy Oslavanskému klášteru nenáležel. Jeho dějiny jsou známy dosti do minulosti.

Jindřich Šilhan vnesl světlo do této problematiky a tuto neznámou ves určuje jako Telečkov.

Jedná se tedy o náš dnešní Nový Telečkov. (Starý Telečkov u Pavlova za Radostínem Nad Oslavou rovněž nikdy nepatřil Oslavanům nýbrž pod Mostiště.)

Ve státním oblastním archivu v Brně je tato listina uložena ve fondu Oslavanského kláštera pod označením Staré Brno, cister. P5

Dějiny Nového, dříve Dolního Telečkova tedy můžeme posunout k roku 1236.

Rozhodně, ale v tomto roku obec nevznikla. Její vznik lze klást do doby kolonizace Vysočiny a zvláště Rudíkovska, a to po roku 1100, ale spíše mezi léta 1150–1200.

Jméno Telečkov snad obec získala po Telekovi či Telečkovi, snad to po některém příslušníku z rodu z Rudíkova.

XIV. století (1301–1400)

Ve čtrnáctém století není o Telečkovu písemných zpráv. Byl i nadále klášterním zbožím a zejména potom vláda krále a císaře Karla IV. přinesla zemi dlouhodobý mír.

Jedinou památkou z tohoto století je nález mince – pražského groše. Tuto minci určil MUDr. Vladimír Němeček z Budišova a našel ji počátkem května roku 1985 pan Martin Sedláček z Nového Telečkova č. 1 na zahrádce, když okopával česnek. Jde tedy o minci více jak 600 let starou.

Na podzim roku 1348 udeřila morová epidemie v Čechách a zvláště na Moravě, kde si vzala mnoho obětí.

Ovocné sady, vinice, chmelnice i desítky lidských životů zahubila zima v roce 1326.

XV. století (1401–1500)

Počátkem XV. století zachvátily Čechy i Moravu husitské nepokoje.

R. 1401 Mezi Meziříčím a Tasovem zvítězilo vojsko okolní šlechty nad uherským vojskem, které se vracelo z Čech přes Moravu a působilo cestou mnoho škod.

R. 1415 svolal Lacek z Kravař na hrad Meziříčský sjezd předních moravských pánů a úředníků, aby protestovali proti uvěznění Jana Husa a žádali krále Zikmunda o Husovo propuštění

R. 1427 se u Meziříčí spojili husité a zahájili tažení směrem ku Břeclavi.

R. 1450 vypálili Meziříčí a město zničili Uhři, vedeni králem Matyášem při svém vpádu na Moravu. Pouze kostel a zámek byly ušetřeny před zkázou. Celé okolí bylo drancováno.

R. 1464 se zúčastnili velkomeziříčští měšťané s částí moravské šlechty po boku zemského hejtmana Viktorina z Poděbrad dobývání velkomeziříčského hradu proti Bohuši z Lomnice.

R. 1468 bylo Meziříčí opět drancováno Uhry krále Matyáše a byla zničena i Třebíč.

Telečkov je v XV. století uváděn v historických pramenech pouze jednou, a to až v jeho závěru.

R. 1496 poháněla před soud pana Jana z Lomnice, Kateřina, abatyše oslavanského kláštera, protože jí držel ves Teleczkov a bránil jí vybírání desátků.

XVI. století (1501–1600)

Počátkem XVI. století, v letech 1525–1528 došlo k zániku oslavanského kláštera.

R. 1540 získal do zástavy Telečkov Volfgang Krajíř z Krajku. Ten ho roku 1557 prodal Zikmundovi Heldtovi z Kementu, pánovi na Velkém Meziříčí za 115 kop českých grošů, včetně kostelního podací v Rudíkově.

Po smrti dědiců Zikmunda Heldta  z Kementu přechází celé panství, včetně Telečkova do vlastnictví Zdeňkovi Berkovi z Dubí a Lipého.

V zemských deskách moravských (kraj brněnský) je v XVI. století Telečkov zmiňován celkem třikrát a to v letech 1567, 1591 a 1592.

XVII. století (1601–1700)

V XVII. století je o Novém či Dolním Telečkově již hodně zpráv. Údaje o křtech dětí i sňatcích snoubenců jsou v nejstarší matrice velkomeziříčské fary. (Založena roku 1622)

Nejstarší zápis o telečkovských občanech je ze dne 27. dubna 1625. Tehdy se ženil Matěj Doležal z Telečkova a za svědky mu byli Jan Sedláček, Jan Večeřa a Jakub Sedláček z Telečkova.

Dne 29. prosince 1626 křtil Havel Coufal z Horních Radslavic svého syna Jana. Mezi kmotry je opět uváděn Jan Sedláček z Telečkova.

Dřívější meziříčské i rudíkovské matriky shořely, ale od roku 1660 byly u rudíkovského kostela svatých Petra a Pavla zřízeny nové matriky. Dle zápisů v nich lze sledovat rodokmeny většiny telečkovských rodů až do dnešních dob.

XVIII. století (1701–1800)

V osmnáctém století za panování císařovny Marie Terezie byly zahájeny přípravné práce pro vytvoření vlastního katastru. (tzv. Tereziánského)

K roku 1749 jsou n Novém Telečkově uváděni tito hospodáři: Sebastián Doležal, Josef Wihnálek, Jan Horký, Martin Švihálek, Jíra Křesťan, Štěpán Drápela, Štěpán Sedláček, Matěj Večeřa, Říha Strádal, Jakub Němec a Martin Benáček.

V charakteristice obce je k roku 1749 uvedeno.

1. Tato obec leží na Vysočině a když přijdou velké deště, trpí poddaní záplavami a splachováním polí velmi silně.
2. V průměrných létech se urodí z jedné měřice (=0,1918 ha) až 20 snopů jenž se sklidí a z nich se vymlátí 2 měřice (duté) = (61,48682 litru x 2), čímž se dosáhne 2 zrn z jednoho zasetého.
3. Přes zimu musí být pole 4x a přes léto 2x orány a také tolikrát vláčeny.
4. Na této půdě, která je studená, kamenitá a neúrodná roste žito a oves, ječmene a hrachu jen něco málo.
5. Třetí díl polí zůstává ležet úhorem.
6. Není zde pěstováno žádné předivo.
7. S obilím (sedláci) ze své sklizně nemohou vystačit, proto když je po vánocích, se znovu vždy obrací na vrchnost (s žádostí) o výpomoc či zapůjčení obilí. Nejbližší trh je v Třebíči. Poddaní nemají vlastní lesy, nemohou tedy brát žádný užitek za prkna, šindele a dřeva.
8. Palivové dřevo kupují v kusech od vrchnosti, která jim je prodává za poražený sáh obvykle za 30 krejcarů.
9. Obec užívá společně (obecně) 1 kus pole pod výměrou 1 měřice výsevku.

Z příkazu císařovny Marie Terezie je roku 1770 zavedeno číslování domů. Postupovalo se od vstupu do města či vesnice, vždy prvním domem vlevo. Který dostal číslo 1, a číslování pokračovalo u sousedního domu číslem 2 a tak postupně kolem celé vesnice. (Takto je tomu i v Novém Telečkově, kdy číslování začíná na levé straně silnice od Oslavičky číslem 1. Z toho lze usoudit že se zde zachoval původní tzv. Tereziánské číslování domů z roku 1770.)

V letech 1765–1769 následovaly za sebou velké neúrody. Obyvatelstvo bylo nuceno živiti se travou, kopřivami, lebedou ba i kůrou ze stromů. Následující hladomor si vyžádal velký počet obětí. Neúrody spojené s hladomorem se opakovaly i v létech 1771 a 1772.

R. 1775 vypuklo na JZ Moravě selské povstání, které muselo být vojensky potlačeno.

R. 1781 zrušil císař Josef II. nevolnictví. Obyvatelstvo mohlo měnit bydliště, volit pro své děti povolání, ženit se i vdávat bez svolení vrchnosti, dávat děti do škol a podobně. Téhož roku vydal císař Josef II. Toleranční patent, kterým povoloval omezenou náboženskou svobodu některým nekatolickým vyznáním.

XIX. století (1801–1900)

V tomto století je již mnoho zapsáno o Novém Telečkovu a jeho občanech.

R. 1817 bylo nařízeno vytvoření Stabilního katastru, ve kterém byli udáváni majitelé, čísla domů, velikost, druh, kultura at.d. Popis katastru pro Nový Telečkov byl vytvořen v letech 1836 a 1836.

R. 1832, 28. října byla v Novém Telečkově svěcena kaple, zasvěcená Panně Marii. Nad průčelí kaple byl napsán nápis, který udává rok postavení kaple a písmena v tomto nápisu značí – Ježíš, hříšníků spasitel. Do střechy kaple byla umístěna zvonička. Týž den byl také posvěcen velký kamenný kříž u cesty směrem z Telečkova k Oslavici.

V roce 1865 vznikl v Telečkově, v domě číslo 13 požár, při kterém shořely ještě další domy a to s čísly 14, 15 a 16.

Od roku 1848 už nespravovali obec panští rychtáři, ale obecní zastupitelstva. Nový Telečkov, coby osada byl přidělen k obci Horní Heřmanice a v obecním zastupitelstvu měl své zástupce.

R. 1886 dne 12. června byla otevřena železniční dráha Studenec – Velké Meziříčí v Rudíkově.

R. 1892 došlo k zavedení korunové měny na zlatém podkladu. Jednotkou se stala stříbrná koruna, která se dělila na 100 haléřů. Její obsah ve zlatě byl vyjádřen 0,304878 g ryzího zlata.

XX. století (1901–2000)

Dvacáté století, jeho příchod začali lidé slavit na Silvestra roku 1899, Přitom kalendářně začalo až 1. ledna 1901. Roku 1910 celá Evropa sledovala noční oblohu, na které se objevovala Halleyova kometa. Podle mnoha předpovědí, průlet Země jejím ohonem měl znamenat zkázu celého světa.

V mnoha zemích lidé prodávali své majetky, utráceli své jmění a očekávali konec světa. Naštěstí se tak nestalo a život pokračoval dál.

Někdy v roce 1908 či 1909 vyhořely v Novém Telečkově domy na návsi. Starosta Dvořák dal k dispozici své pole na výstavbu nových domků za obcí, ale nebylo to nic platné. Na darovaném pozemku byly vystavěny pouze stodoly a náves byla znovu zastavěna.

Za několik let, roku 1914 vypukla I. světová válka. Její průběh a osudy občanů Nového Telečkova až do jejího konce roku 1918 sepsal Josef Dvořák. Jsou součástí Pamětní knihy obce Nový Telečkov, kde jsou uvedeny na stranách 37–124.

V roce 1930 je uváděno, že v Novém Telečkově je 24 domů a žije zde 144 obyvatel. Výměra jeho katastru se uvádí 368 ha.

Od roku 1939–1945 probíhala II. světová válka, která nemalou měrou ovlivnila také život v Novém Telečkově.

Přiřazování obce v minulosti

Od roku 1850 až po rok 1924 byla osada Nový Telečkov politicky spojena s obcí Horní Heřmanice. Potom se Nový Telečkov odtrhl a vytvořil samostatnou politickou jednotku. Politicky spojený s Oslavičkou byl až od roku 1960. V té době byly obce spojeny pod jedním Národním výborem.

Krajem patřil Nový Telečkov pod kraj Jihlavský a okresem pod Velké Meziříčí. Poštovní úřad byl v Uhřínově.

Po roce 1960, kdy došlo k likvidaci malých okresů, připadl Nový Telečkov pod okres Třebíč, Pošta Rudíkov, kraj Jihomoravský. Od roku 1980 připadl pod MNV Rudíkov. Nový Telečkov je znovu samostatnou obcí od roku 1990.