Pamětní kniha obce Nový Telečkov

 Slovo úvodem
O současnou podobu pamětní knihy Nového Telečkova se zasloužil Ing. Jiří Drápela. Kniha samotná vznikla ze dvou částí.
            První byla velmi poškozená kronika obce založená dne 15. listopadu 1925 Josefem Dvořákem z Nového Telečkova. První  údaj je výpis na volném listě z Vlastivědy moravské - okres Velké Meziříčí vydané r. 1907. Druhý údaj je 19 vložených listů s popisem toho, jak občané Nového Telečkova prožívali události I. světové války. Samotná pamětní kniha začíná popisem obce a událostmi v roce 1918. Poté následují roční zápisy až po rok 1938, kdy končí.
            Druhá byla také velmi poškozená matrika příslušníků obce Nového Telečkova, kterou vedl a vlastnil pan St. Vrbka.I když tato evidence byla v roce 1949 zrušena, pokračoval v ní pan Vrbka i nadále a proto tato kniha je a bude cenným dokumentem obce.

U příležitosti 750. let co je Nový Telečkov připomínán v historických pramenech, odvezl Ing. Jiří Drápela výše jmenované knihy, se svolením pozůstalých do Křtin a nechal je všechny vyvázat v jediný svazek.K 224 popsaným i čistým stranám nechal přidat 252 listů kronikářského papíru a celou takto vzniklou kroniku nechal vyvázat do kožených desek. Jelikož předpokládaná cena měla  přesáhnout 2000 Kčs byla na uhrazení nákladů vypsána sbírka. Titulní list této kroniky vyzdobila ornamenty paní Anna Pecková z Veselí nad Moravou. Kroniku novými údaji doplnil a dopsal Ing. Jiří Drápela ze Křtin a tuto u příležitosti oslav 750. let prvé zmínky o N. Telečkovu - rok 1985 - vrátil zpět do obce, aby do ní bylo pravidelnými ročními zápisy pokračováno.

Opsáno z pamětní knihy  

1447 - K roku 1447 staré kronikářské záznamy uvádějí, že byla toho roku krutá zima. Byly spousty sněhu a dlouhotrvajcí mrazy způsobily promrznutí vody v řekách až na dno. Lidem venku poněkolika krocích omrzal obličej.

1496 - Roku 1496 poháněla před soud pana Jana z Lomnice, Kateřina abatyše oslavanského kláštera, protože jí držel ves Teleczkov a bránil jí vykonat desátek. 
Abatyše Kateřina a konvent kláštera oslavanského pohoníme pana Jana z Lomnice na Meziříčí z dědin, ze 200 kop gr. dobrých stříbrných a t.j. i vod, že nám brání desátku dávati ve vsi Teleczkov, kterýmž mně a konventu mému náleží.

1605 - K roku 1605 se uvádí poštovní spojení mezi Prahou a Brnem přes Mezïříčí.

1616 - Roku 1616 bylo ve Velkém Meziříčí a okolí zaznamenáno silné zemětřesení.

1740 - Arktická zima, která postihla české země v roce 1740 , způsobila, že zem promrzla na několik loktů, slina vyplivnutá z úst se rázem měnila v led , po několika krocích veku omrzaly tváře i prsty, voda vylitá z poschodí domu, prý dopadala na zem jako kusy ledu. Dobytek mrznul ve chlévech. Ptáci při letu mrzli v povětří a také ryby všude pomrzly, i jako všechna úroda na polích. Následoval potom velký hlad a drahota . 

1770 - Z příkazů císařovny Marie Terezie se r. 1770 uskutečnil soupis domů ve městech i na vesnicích, při čemž se domy označovaly čísly. Postupovalo se od vstupu do města či vesnice, vždy prvním domem v levo, který dostal číslo 1 a číslování pokračovalo u sousedního domu číslo 2 a tak postupně kolem celé vesnice. Dvůr Sedláčků v Novém Telečkově leží na levé straně silnice vedoucí od Oslavičky k Novému Telečkovu - touto cestou bylo nejblíže na zámek do V. Meziříčí. Jelikož dům nese č. 1 , lze dle toho usuzovat, že v N. Telečkově se dochovalo původní "Tereziánské" číslování domů z roku 1770.

1886 - Roku 1886 dne 12. června byla otevřena železniční dráha Studenec - Velké Meziříčí.

1908 - Někdy v roce 1908 či 1909 vyhořely v Novém Telečkově domy na návsi. Starosta Dvořák dal k dispozici své pole na výstavbu nových domků za obcí. Ale nebylo to nic platné.Na darovaném pozemku byly vystavěny pouze stodoly a náves byla znovu zastavěna 1909 - 1936 viz. data na stodolách.

1909- V srpnu a září roku 1909 se konaly v okolí Velkého Meziříčí císařské manévry. Z tohoto důvodu byly po celém okolí opraveny cesty, v zámku hraběte Harracha se zřídilo elektrické osvětlení. Město Meziříčí bylo protkáno novou telefonní sítí. Vojska se pohybovala po celém kraji. Selskému lidu vznikly mnohé škody protože na mnoha místech stálo ještě nepokosené obilí, které bylo zničeno. I náš malý N. Telečkov se ocitl uprostřed "válečného" dění.

1913 - V roce 1913 byl postaven v Novém Telečkově na parcele č. 74 patřící ke gruntu č.14 vodojem, z kterého se železnými rourami vedla voda do obecní studně

1917 - Doba světové války pocítěna dosti. Z obecních příslušníků konalo vojenskou službu 38 z nichž dva padli a jeden nezvěstný. Někteří zajati v Rusku a Itálii. Úbytek pracovních sil byl v roce 1917 částečně nahrazen Italskými zajatci počtem 6. 

1918 - Těch nejhorších pohrom války jako vpádu nepřátel , nakažlivých nemocí obyvatelstvo (díky bohu) uchráněno. Leč ne úplně. V posledním měsíci války (říjen 1918) a první v republice (listopad 1918) řádila v obci tzv. španělská chřipka, která skoro všechno obyvatelstvo uvrhla na lože , avšak mimo dvou Marie Markové a Františka Sedláka , nikdo více nezemřel.

1920 - Dobytka však nebylo mnoho na prodej. Cena za živou váhu při pěkném a potřebném kuse byla 13 Kč i více za 1 kg. Kráva stála 4 - 5 i více tisíc korun českých. Koně velice platili až 20 - 30 tisíc Kč za pár dosti slabých koní. Sedláček dostal za pěkného valacha přes 20 000 Kč. Následkem toho byli řemeslníci i dělníci drazí. Přes 30 Kč denní mzdy i s výživou. Hospodářští dělníci nebyli o mnoho levnější. Služné čeledi bylo u kočího 1600 Kč i více, služka 800 - 1200 a ještě nějaké tzv. přídavky.

1921 - Provedeno sčítání lidu. U nás jest celkem 149 obyvatelů. Z nich 73 mužů a 76 žen.

1921 - Po sklizni sena uhodilo sucho, které dlouho trvalo, že mnohé studně vyschly a ve vodovodě voda klesla, nepřicházela v dostatečném množství do obce, následkem čehož ti kteří z obecní nádržky na návsi táhnou domácími pumpami, dříve vodu dostanou než ti kteří pumpou ji táhnou na návsi. Tito mají málo nebo nic. To však vyvolává hádky a nesváry. Někteří si dělají svoje studně. Otav vůbec nebylo. Louky byly vyprahlé úplně, jak lidé říkali jako lišky. Dobytek neměl na čem pást. Kousal mech na lukách. V zimě krmilo se výhradně řezaňkou do které nebylo co dát, po ní slámou,která byla tvrdá a způsobovala zácpu u hovězího dobytka. U nás čtyři krávy na zácpu pošly. Na stelivo nutno hrabat hmour v lesi. V říjnu nastává citelná bída o vodu pro domácnost. Voda dováží se z rybníků a různých haltýřů.

1922 - Poněvadž odebrán zvonek z kapličky a bez zvonku bylo to nijaké a nový zvon je dosti drahý zakoupen tzv. signální zvon z Budišovského nádraží za 62 Kč. Nemá moc pěkný hlas, avšak zatímně stačí.

1924 - Paliva jest dosud dosti, jest však v panských lesích dosti drahé. 1 m3 pěkného dřeva stojí 50 Kč, druhá třída 40 - 45 Kč. Jest po něm velká poptávka.

1925 - 3. června byla zde komis ohledně stavby silnice a to: od ovčírny do Telečkova a připojení k silnici Vlčatín - Batouchovice. Pro odpor zástupců oslavičských - nechtěli nésti ani část nákladů, zmařeno jednání o silnici Nový Telečkov - Oslavička a projednán pouze zbytek: z Nového Telečkova na silnici Vlčatínskou. Obec Nový Telečkov uvolila se hraditi polovici nákladu obci Vlčatínu.
1928 - smlouva mezi obecním zastupitelstvem a Jos. Pěnkavou konala se 4. července a za součinosti správní komise silniční. Smlouva dojednána a podnikatel prohlásil, že po žních začne s zemními pracemi, by s nimi do zimy byl hotov přez zimu naveze se štět a štěrk a dokonce května 1929 slíbil, že práce na silnici bude ukončena. Odměna pro podnikatele na 20 000 Kč.
21. srpna započalo se stavbou silnice a to vykopávkou na poli Fr. Marka v tratí "Hlíny". Při stavbě zaměstnáno asi 23 dělníků, vesměs cizích. Denní plat dělníků jest stanoven na 2,30 - 2,80 na hodinu.
7. září práce na silnici pěkně pokračuje. Podnikatel má pět vozíků na kolejích, kterými potřebný materiál se rychle dopravuje na potřebná místa. Dělníků jest ještě více než minulý týden. U výplaty bylo 58 dělníků.
1929 - 22. června odvezeno nářadí p. Pěnkavovo po dokončení silnice na 10 povozech - jeli všichni co měli v obci koně - na nové staveniště.
Náklad na stavbu silnice obnášel: zemní práce, cementové roury, odměna podnikateli, pojištění dělníků  77 829 Kč.
                                                   povozy                                                                                                5 120 Kč
                                                   štětový kámen  948 m3                                                                     13 278 Kč
                                                   štěrk 631 m3                                                                                     17 668 Kč
                                                   za pozenky vyplaceno rolníkům                                                            4 336 Kč

1926 - 30. května, svěcení nových dvou větších a jednoho menšího zvonu v Rudíkově. Stáli kolem 25 000 Kč. Ke slavnosti snad vypravila se skorem celá farnost i též naše občanstvo v plném počtu se dostavilo.

1929 - Únor začal hezky z ostra. Začali i u nás veliké mrazy. Teploměr ukazoval 30 - 35 - 38 stupňů Celsia. Sněhu napadlo mnoho byl však velice sypký. Nebylo možno bez prohazování ani jezditi.  

1929 - Začíná se mluviti o elektrizaci obce naší a okolních. Usnesení obecního zastupitelstva v té věci učiněno a žádáno o schválení rozpočtů a výpůjčky ve výši 78 550 Kč.
1930 - Koncem května přišli instalateři a asi do třech neděl udělali v 15 staveních elektrické zařízení pro světlo a mimo toho asi ve 4 staveních i motorové vedení do stodol. Cena jednoho světala 100 - 110 Kč.
21. července dovezli jsme první materiál pro elektrizaci. Bzry po tom dovezeny sloupy a 18. srpna přišli monteři a dělníci do vsi. Na kopání vzali i domácí lidi takže do 26. srpna byla rozvodná síť hotova. Stavitel z Tasova Babák vystavěl u stodoly č. 13 transformační stanici. Cihly dovážel z Brna a z Rudíkovského nádraží nákladním autem.
V listopadu přišli do obce 2 monteři, kteří udělali domovní přípojky.
Jelikož hlavní vedení bylo provedeno v září a říjnu nescházelo nic jiného než zapnouti proud. To se stalo dne 29. listopadu. V ten den světla na obci, počtem čtyři, hořela celý den. Večer již v několika domech svítili. V noci jest náves osvětlena, že se nechá pěkně choditi.

1938 - 1951 Měl Jan Teplý z čísla 18 v N. Telečkově obchod .

1944 - Během války stoupaly ceny životních potřeb. V roce 1944 stouply již nad únosnou míru. Protože zboží na lístky již nebylo, kvetl tzv. černý obchod. Ceny šmelinářů : vepřové sádlo až 500 Kč/kg, máslo až 400 Kč/kg , mouka 40 Kč/kg , cukr 200 Kč/kg , slivovice 1000 Kč/L , brambory 200 Kč/kg.

1947 - V roce 1947 vedla silnice z Oslavičky severním okrajem Nového Telečkova, který obcházela kolem. V tomto roce při výstavbě nových částí byl její průběh změněn a od té doby prochází cesta středem obce.

1951 - Oprava návesního rybníku

1952 - V září tohoto roku bylo v Novém Telečkově založeno JZD

1952 - Adaptace kravína ze stodoly u č. 16 ( u Doležalů) v letech 1952 - 1955 v hodnotě 386 000 Kčs ( Pro 70 kusů )

1953 - Provedla vláda měnu peněz. Do 500 starých korun se měnilo v poměru 1 : 5 , nad 500 Kčs na osobu se měnilo 1 : 50

1954 - Stavba drůbežárny v letech 1954 - 55 pro 600 kusů nosnic. Rozpočet byl 94 000 Kčs. Dnes již zbouraná stojí tam dvě bytovky.

1955 - Stavba vepřína byla provedena v letech 1955 - 58. Rozpočet 420 000 Kčs. Pro 200 kusů

1959 - Stavba kolny na stroje ( sušky na obilí ) v letech 59 - 61. Rozpočet byl 135 000 Kčs

1961 - Provedena stavba odchovny mladého dobytka v letech 1961 - 63. Rozpočet 476 000 Kčs

1968 - Stavba bramborárny byla první stavbou po sloučení s JZD H. Heřmanice. Uskutečněna byla v letech 68 - 69. Rozpočet 480 000 Kčs

1968 - Zaklenutí návesního rybníčku 1968 - 70

1973 - 1975 Se budovala obecní kanalizace.

1975 - Nechaly paní Anděla Vostálová a Marie Dvořáková z N. Telečkova opravit obrazy v kapličce která je zasvěcena P. Marii. Největší obraz je od malíře Zeleného z roku 1881 a restauroval ho ak. malíř pan Šabatský z Třebíče. Oprava stála 300 Kčs.

1978 -1985 Se budovala požární zbrojnice- nákladem cca 60 000 Kčs

1979 - 1983 Se stavěl nový obecní vodovod

1980 - 1984 Postavil v N. Telečkově Společný zemědělský podnik 2 bytové budovy, každou po 4 bytech, které dostaly č. 32 a 33 .

1984 - Vichřice s krupobitím, která se přes krajinu přehnala v noci z 12. na 13. července nadělala takové škody,že jich nikdo nepamatuje. Nejvíce byly poškozeny lesy, obiloviny a brambory. Vichřice též způsobila velké škody na budovách, kde poškozené střechy představovaly částku více jak 100 000 Kčs a dále pak byly velké škody napáchány v družstevních lesích kde napadlo více jak 10 000 m3 kalamitní těžby. Pozn. Ve státních lesích byly polomy daleko větší, zvláště v polesí Oslavička, kde padly za oběť vichřici velké plochy lesů